Jdi na obsah Jdi na menu

Tunisko - Sebastianova vila v Hammamet

p6120048.jpgCelý nádherný parkový a zahradní komplex Villa Dar Sebastian leží na pobřeží Hammametského zálivu stejnojmenného města na poloostrově Cap Bon v Tunisku. Od roku 1999 je vila i její parkové okolí zapsána do seznamu Světového kulturního a přírodního bohatství světa UNESCO.
Jen jsem lehce mávl rukou a žlutý taxík zastavil krok od nás. „Kam to bude, pane?“, zeptal se mladý vousatý taxikář.
„Dovezte nás k Vile Sebastian, prosím“, a už jsme se neuvěřitelně proplétali téměř ucpanou ulicí auty, skútry a chodci. Byl to velmi adrenalinový a snad i větší zážitek, nežli pozorovat život všedního horkého dopoledne na chodníku či různé domy a architekturu, kolem níž jsme projížděli. Tak tady bych si asi auto nikdy nepůjčil, pomyslel jsem si, když se v téměř ucpané jednosměrce proti nám proplétalo několik skútrů, chodců… Podíval jsem se na našeho řidiče, ten ale naprosto klidně s někým telefonoval a nijak se na rozdíl od nás nevzrušoval hektickou dopravní situací. Na malém parkovišti před dlouhou bílou zdí přerušenoup6120046.jpg kamennou bránou zastavil. „ Jsme na místě, tam to je Vila Dar Sebastian, pane“, a ukázal na otevřený vchod do zahrady. Za tři dináry jsme si toho užili docela hodně.
O této slovutné vile jsme sice slyšeli a četli v průvodci či na internetu, chtěli jsme si ji samozřejmě prohlédnout, ale přiznám se, že hlavním cílem bylo nalézt první kešku v Tunisu, potažmo v Africe. A ta byla právě někde zde….
Prošli jsme bránou a vešli do stínu mohutných stromů zahrady. Nikdo nikde nebyl jen příjemný stín a nepatrný vánek nás trochu osvěžil. Před námi se otevřela pohled na krásnou hustě osázenou zahradu s probleskujícími sluncem ozářenými mýtinkami s nádherně kvetoucím keři…. Ovšem po několika krocích jsme zaslechli hlasité volání, abychom se vrátili a zaplatili vstupné. Domnívali jsme se, že do celé zahrady je vstup volný a že se platí až přímo vstup do vlastní Sebastianovy vily na konci zahrady.
Až nyní jsme si všimli tabulky s názvem celého areálu „Centre Culturel International de Hammamet“ a s otevírací dobou: 8.00 – 18.30 hodin a vstupné 5 dinárů.
Ve stínu korun palem, fíkovníků, olivovníků či citrusovníků a řady dalších bohatě kvetoucích dřevin jsme procházeli spletí chodníků směrem k velkému nízkému domu, jehož oslnivá běloba probleskovala mezi zelení. Pod stromy jsou umístěné amfory či různé artefakty, pěkná zákoutí, keramické nádoby s květinami, opravdu pohodové, krásné a velmi rozsáhlé zahrady.
Vilu někdy ve dvacátých létech minulého století si pro sebe a své hosty a přátele navrhnul a nechal postavit rumunský milionář Gheorghe Sebastian s velkým citem pro tuniskou architekturu ale zejména pro přirozenou a do ní uměle zasazenou krajinu kolem. Nespočetné zahrady různého charakteru a typu přecházejí jedna ve druhou a vytvářejí velice krásné a vytříbené, rozmanité prostředí. Zahrady jsou protkány chodníky a chodníčky s cestami k zalesněnému pobřeží. Díky intenzivnímu zavlažování je všude kolem samá zeleň….
Toulání zahradami různých stylů, exotických rostlin a zaměření nás dovedlo i ke krásným vyhlídkám na moře a část Hammametského zálivu. p6120043.jpgJe to opravdu parádní kousek zahradnické architektury, jež v této krajině nemá obdoby a v době jejího vzniku to nebylo vůbec běžné. Gheorghe Sebastian vytvořil nebo nechal vytvořit citlivé nadčasové prostředí. Nakonec i to vedlo k tomu, že byl celý areál zapsaný v roce 1999 do listiny World Heritage.
Krátce po vzniku celého areálu včetně vily, se tu scházela kosmopolitní intelektuální a umělecká smetánka tehdejší doby nejenom z Tuniska, ale především z Evropy. V létech 1932 až 1962 tu často pobýval například Giacometti, Macke, Paul Klee, André Gide nebo Schiaparelli a mnozí další. Během druhé světové války tu měl sídlo při neúspěšném dobývání Afriky i německý maršál Rommel. Jistou ironií je, že později ve stejné vile pobýval a psal své vzpomínky i jeden z vítězů sir Winston Churchill. Bylo docela zvláštní chodit po místech, kde oba váleční soupeři svého času pobývali.
Koncem padesátých let minulého století více jak tři roky trvala celková rekonstrukce vily, kterou realizoval Vincenzo Decara. Veškerý vnitřní design včetně nábytku dělal Jean – Michel Franck. Necelých šest let po získání nezávislosti Tuniska v roce 1962 byla vila včetně celého velkého areálu prodána státu, který zde zřídil Mezinárodní kulturní centrum, kdep6120045.jpg se především v létě každoročně pořádají koncerty vážné, moderní či arabské hudby, různé festivaly a podobně. Ve vile je i galerie místních a zahraničních umělců. V roce 1964 převzala řízení a financování Mezinárodního kulturního centra Hammamet nadace Gulbenkian Foundation. Vybudovali zde pod vedením architekta Pavla Chemetova a Meppiela Armanda a jeho spolupracovníků přírodní divadlo. Centrum je součástí mezinárodní sítě a je jedno z více jak čtyřiceti podobných zařízení ve světě.

Samotná vila je opravdový klenot a mistrovská práce tradiční tuniské architektury zasazený do zeleně parků a zahrad. Nevím, ale asi právem se často označuje za nejkrásnější vilu Středomoří….
Celý areál má neobyčejnou tichou, až téměř meditační a uklidňující atmosféru silně kontrastující s hektickým, rušným životem a ruchem za zdmi areálu. Každému, kdo si chce trochu odpočinout od žhavého slunce a opalování se na plážích, doporučuji několikahodinový výlet do areálu Villa Dar Sebastian.
Po chvilce hledání jsme ke své radosti našli nedaleko vily první africkou kešku v klasické lok – lok krabičce se vším označením, jaké na kešce má být. Ani nás nepřekvapilo, že byla ukrytá tradičním způsobem, ale o to větší jsme měli radost… Máme ji! To jsme ještě netušili, že další dvě kešky, které jsme později našli v Hammamet a Nabeul byly velice tristní a hodně nás zklamaly.

GC3JFAY – Villa Sebastian – www.geocaching.com  
N 36° 24.244 E 010° 35.364

Zdroje: www.darsebastian.com