Dalmatské pobřeží je přitažlivé pro suchozemské našince nejen kouzelnými zátokami s neméně kouzelnými a malebnými městečky, vesničkami a nakonec i moderními rekreačními středisky, plážemi, středomořskou atmosférou a  pohodou.  Překrásné je především přírodními krásami, bílými vápencovými horami porostlými sytě zelenou macchií  v kontrastu s modří oblohy a moře.

Z pláží, parků a hotelů přímořských lázní Crikvenica ležící na stejnojmenné Crikvenické riviéře oblasti Kvarneru v Chorvatsku je vidět, mimo malé vesnice Šilo, skalnatá a pustá část pobřeží nedalekého ostrova Krk. Se svými 409 čtverečnými kilomentry je Krk největším ostrovem v Jadranském moři. Zatím co v Crikvenici jsou na plážích a  ulicích  desetitisíce rekreantů a turistů, doslova dovolenkový blázinec po celých čtyřiadvacet hodin, protější pobřeží Krku je klidné.

Malé  černohorské městečko Sutomore  leží na pobřeží Sutomorské zátoky (Sutomorski zaliv)  asi 8 km od Baru obklopené hustými porosty typické středomořské flóry. Postupně vzniklo na místě bývalé rybářské vesnice, když se tu v sedmdesátých létech minulého století začal nesměle dostávat do popředí zájmu turistický ruch. 

Nevím, zda ještě někde na světě je klášter jménem Bitva, ale v Portugalsku takový klášter je a bezesporu patří k nejnádhernějším stavbám v zemi. Batalha znamená v portugalštině - bitva.

Makarskou riviéru tvoří úzký pobřežní pás pod úpatím masivu Biokovo táhnoucí se od městečka Makarska ležícího asi 59 km jihovýchodně od Splitu a končí asi po padesáti kilometrech za letoviskem Zaostrog. Leží tu mnoha našincům oblíbená a populární letoviska Brela, Baška Voda, Tučepi, Igrane, Živogošče, Podgora, Drvenik atd. Celou oblastí probíhá všem autoturistům důvěrně známá a v letní sezóně velmi frekventovaná Jadranská magistrála, která stoupá desítky metrů nad moře, aby se po překonání různých serpentin opět téměř dotkla mořské hladiny.

Naposledy jsme si nechali  donést sklenici docela dobrého čaje. Je šest hodin ráno. Z oken vlaku už vidíme průmyslové předměstí a  nezbytné  paneláky. Blížíme se k prvnímu cíli naší cesty. Asi po deseti minutách již stojíme s krosnami na peronu nádraží města Kostroma.

8. Z palubního deníku: 7. 07. 1996 – neděle (210 km), táboření u „Orlího hnízda“ nad Elbasanem – 6.24 hod., vyhlídková jízda horami, rozbitá asfaltka mizerně opravená, díry, hrboly, vrchol stoupání 710 m n. m. (bylo jich víc!!), pauza na snídani -  asi u Ibë – 8.15 hod., kousek do kopce vlevo u obory, vyhnala nás policie, Tiranë  11.48 hod. – parkování na celkem slušné široké ulici, necelý km od centra vedle zpustlých základů nějaké stavby Vladimír na kole 10 km, Skanderbegovo náměstí, mauzoleum Envera Hoxhy, mešita, procházky bulváry a uličkami starým městem. Durrës  - betonové bunkry v parku, TV satelity na panelácích, - pláž u přístavu, mělká, špinavá ale velmi teplá voda, od, odpadky na hromadách i mimo, ukradli nám sprchu, Kavajë - nabírání vody u rotundy, šílená cesta, zastávka na svačinu – 16.15 hod., Rrogozhinë, Lushnjë, Fier, Vlöre – před tunelem ve skále, 3 m nelze projet, objetí tunelu kopcem, hrozná vodou vymletá téměř neprůchodná cesta, podařilo se, táboření na útesu nad mořem,plavání v nádherném skalnatém moři, posádka večr v baru nahoře u silnice 20. 37 hod.,

Jednou z lokalit zapsaných do Listiny památek světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO, patří staré centrum Splitu včetně Diokleciánova paláce v Chorvatské republice. Ještě před několika málo lety byl Split velmi známým a českými turisty hojně navštěvovaným městem Dalmáckého slunného pobřeží Jadranu.

Více nežli půl hodiny se proplétáme dopravní špičkou asturského Ovieda. Konečně nacházíme směrovku, která nás navádí na jižní úbočí kopce Naranco za městem ke dvěma nejskvělejším památkám asturského předrománského stavitelského umění. Autobus šplhá serpentinami úbočím kopce .

Na soutoku řeky Kury a Argavi v Gruzii se rozkládá starobylé město Mccheta. Leží v překrásné krajině náhorní plošiny na tzv. Vojenské gruzínské cestě, kterou projelo v minulosti mnoho našich turistů, horolezců či cestovatelů. Obdivovali nádheru Velkého Kavkazu ale i nesmírně rozmanité památky stovek kavkazských národů, jež se utvářely za staletí a tisíciletí vývoje.