Jdi na obsah Jdi na menu

Chorvatsko - Vycházka z Igrane k Crkve Svetog Mihovila

olympus-1--230-.jpg

Kolem malebného městečka Igrane na Makarské riviéře je v posledních létech vytvořeno několik nenáročných turistických tras. Vedou většinou po stezkách či cestách mezi nespočetnými terasami s olivovníky v podhůří vápencového masivu Biokovo.  První částí stezky či cesty je vždy několik stovek metrů stoupání ale potom většina stezek vede po vrstevnicích. Stezky jsou často zarostlé, protože turistů toužících nejenom po válení se na plážích, ale po několikakilometrových špacírech ve vedru, asi mnoho není. Sám jsem za léta, co jezdíme s manželkou do Igrane, prošel v různých ročních obdobích několikrát snad všechny cesty, ale potkal jsem možná tak pět - šest podobných bláznů do turistiky jako jsem já. Pravdou je, že letní horko je ještě větší pod úpatím vápencových skal, nežli u moře.  Spleť stezek a cest je na významnější křižovatce označena červenými směrovkami s časovým údajem, takže v podstatě není možné zabloudit. V Igrane nebo nedalekém Živogošči jsou nově instalované plechové orientační tabule s vyznačenými trasami. Je dobé si je vyfotit a případně se podle nich orientovat, protože tištěné mapy tras v informačních střediscích bohužel nemají.

Pěkný asi hodinový výšlap je k malé románské stavbě Crkve Svetog Mihovila -  kostelíku svatého

olympus-1--216-.jpg

 Michala. Tato malá stavba z konce 11. století je jednou z nejvýznamnějších přímořských památek celé oblasti.

Z Igrane se stoupá stále do kopce kolem kostela sv. Bogorodičky s vysokou zvonicí s mnoha zvony, přejde se velice frekventovaná magistrála a potom už vzhůru stezkami mezi různě udržovanými sady olivovníků ohraničenými nekonečnými kamennými zídkami a terasami. Po dosažení smíšeného pásu teras s olivovníky a borovicemi, se odbočí vlevo podle ukazatelů a jde se už více či méně pohodlně jen po vrstevnicích.

Z mnoha míst jsou nádherné panoramatické pohledy nejenom na městečko Igrane, malé Živogošče, ale na ostrovy Brač, Hvar, Korčulu… Pěkné pohledy jsou i na vrcholky mohutného vápencového masivu Biokovo pod kterým vedou všechny stezky.

olympus-1--243-.jpg

Ke kostelu se schází se značené cesty pár desítek metrů zcela zarostlou pěšinkou, mezi keři, olivami a mohutnými agávemi vlevo dolů na malou plošinu, kde na skalnatém ostrohu stojí malý románský kostel. Stavba je to opravdu velice malá, z našeho pohledu bychom ji snad označili jako větší kapli. Ovšem svým významem je z historického pohledu důležitá v oblasti jižního Chorvatska. Čelní stěna s několika metrovou věží s malým bronzovým zvonem, je orientovaná k západu. Masiv ní dřevěné dveře jsou vsazené do kamenného osazení. V průčelí je kulaté růžicové okno. Ve starých dokumentech se prý uvádí, že zvon byla zakoupený v roce 1633 v Benátkách.

Když jsem obešel románskou stavbičku, nafotografoval okolní krajin i samotný kostelík, chtěl jsem vstoupit dovnitř, ale bylo zavřeno. Jak jsem se kdesi později dočetl, v interiéru jsou čtvercové apsidy. Oltář je jednoduchá kamenná deska, nad ním je prý půlkruhový výklenek. V jižní stěně je pak úzké okno. Jinak je vnitřek téměř bez výzdoby. U dveří je kamenná pětiúhelníková mísa na svěcenou vodu.

p9200417.jpg

Pro velkém zemětřesení na Makarské riviéře v roce 1962 byl kostel těžce poškozený. V létech 1998 – 1999 nechal Regionální institut pro ochranu kulturních památek ve Splitu provést celkovou opravu stavby. Od opravy kostela je v den svátku svatého Michala Archanděla, který připadá na 29. 9., malá mše. Kostelík byl v roce 1962 zapsaný jako státní kulturní památky prvořadého významu.

Zpáteční cesta je přece jen svižnější, vede doslova z kopce dolů až k moři. A vykoupání zpoceného a možná i trochu unaveného těla v teplém moři je už jen příjemným zakončením pěkné vycházky.

 

 

 

 

Náhledy fotografií ze složky Crkve Svetog Mihovila