Jdi na obsah Jdi na menu

Geologická zajímavost u Žerotic

10. 1. 2013

pa040213.jpgAsi 2 km západně od Prosiměřic nedaleko Žerotic se v mírně zvedajícím návrší nachází stará částečně vytěžená pískovna. Větší část je již zarostlá akáty, ale u jedné strany je strmá, otevřená stěna směřující ke Kyjovicícm. Je velice dobře vidět ze silnice mezi Žeroticemi a Tvořihrází. Mnohokrát jsem jel kolem a vždy si říkal, že se k obnažené stěně pískovny podívám. Až na podzim 2012 jsem se tam vypravil, abych tu založil Earth cache jako geologickou zajímavost pro přátele geocachingu (www.geocaching.com ). A právě zde na obnažené stěně pískovny jsou vidět pěkné barevné vrstvy, o kterých jsem se dočetl, že jsou geologickou zajímavostí, dokumentující dávné pískové usazeniny třetihorního moře.pa040184.jpg Zgeologického hlediska patří širší okolí Prosiměřic ke karpatské předhlubni. Písčitojílové sedimenty dosahují mocnosti více jak 100 m (někdy se uvádí mocnost 350 – 400 m), například geologickým vrtem u nedalekých Stošíkovic se zjistila mocnost až 170 m. V těchto sedimentech je zahloubena sníženina kolem řeky Jevišovky a potoka Křepičky. Tato sníženina je vyplněná nejmladšími písčitohlinitými usazeninami a říčními štěrkopísky. Nejrozšířenější je pokryv, kde na povrchu jsou spraše s černozemním horizontem. Pod spraší jsou místy uloženy polohy štěrkopískových teras se zbytky rezavých půd typu fereto z velmi teplých období pleistocénu. Podobné poměry jsou i směrem k Práčím, Lechovicím a Banticím. V pa040188.jpgkatastru Prosiměřic nevystupují na povrch žádné horniny kristalinika Českého masivu. Uvádím pro bližší informaci trochu odborného geologického textu, který jsem vybral a sestavil z různých zdrojů:

 

Nejstaršími (oligocén až eggenburg) ve stratigraficky nejnižší pozici ležícími sedimenty jsou tzv.“žerotické vrstvy“ složené z nevytříděných valounů a úlomků hornin krystalinika a pestře zbarvených jílových zvětralin a prachovců. Jsou to sladkovodní sedimenty. Pod spraší se nachází prachové jíly, písky eggenburg-ottnangské sedimentace. V jihozápadní části pánve na Znojemsku máme vůbec první doložené sladkovodní sedimenty „žerotických vrstev složené z nevytříděných valounů a úlomků hornin krystalinika a pestře zbarvených jílových zvětralin a prachovců, které přecházejí do rudohnědých, zelených, červeně skvrnitých nevápnitých a faunisticky sterilních písků a jílů. Ve stěně pískovny lze na vzdálenost ca 50 m sledovat výchozy sedimentůpa040199.jpg ottnangu. Na bázi vystupují zelené jemnozrnné štěrčíky s málo opracovaným převážně křemenným materiálem a chloritickým tmelem. V západní části stěny tyto polohy laterálně přecházejí do zelených jemně písčitých jílů (mocnost ca 1 m). V nadloží jsou uloženy 25-30 cm mocné jemně až středně zrnité křemité štěrky s písčitým tmelem. Na ně nasedá 3-3,5 m mocná poloha rezavě žlutošedých jemně zrnitých a křížově zvrstvených písků. Na bázi této polohy jsou zjevně uložené málo mocné (3 cm) polohy a čočky zelenošedých jílů, přemístěných zřejmě v příbřežní mořské oblasti. Nejvyšší část stěny pískovny tvoří kvartérní spraše s valouny (přemístěné soliflukcí z nadložní kvartérní terasy). Profil na lokalitě odkrývá pa040203.jpgsedimenty mořského estuaria a jezer spodnomiocénního stáří (stupeň ottnang). Jejich časové zařazení není ale zcela jednoznačně doloženo, názory odborníků se totiž různí.

 

K pískovně se můžeme dostat cestou ze Žerotic, vedoucí nejprve mezi obytnými domy, potom sklepní uličkou a po několika stech metrech je vidět myslivecký posed na hraně pískovny. Odtud je ni pěkný panoramatický rozhled do krajiny. Ve střední stěně odkrytého břehu pískovny jsou vidět četné otvory. V dřívějších létech tu hnízdily či ještě občas hnízdí břehule říční (Riparia ripartia). Sám jsem je několikrát pozoroval. Není to vyloučené, protože hnízdí i v pískově v nedalekých Oleksovicích.

 
 

Zdroje:

Dornič J. a kol.: Vysvětlivky k základní geologické mapě ČSSR 1 : 25 000, list 34 – 114 Prosiměřice - Ústřední ústav geologický Praha 1985).
Čtyroký, P. - Batík, P. et al. (1983): Vysvětlivky k základní geologické mapě ČSSR 1 : 25 000, list 34-113 Znojmo - Ústřední ústav geologický Praha.
Šmerda J.: geologické články a materiály JMM Znojmo zveřejněné na různých webových stránkách
Různé informace o „Žerotických vrstvách“ zjištěných na internetu, včetně Wikipedie
 
 
 
 
 

Náhledy fotografií ze složky Žerotické vrstvy