SVĚT OKOLO NÁS

Na místě bývalého dřevěného přístřešku pamatujícího pionýrské doby budování Severní dráhy, stojí asi tři roky nově vybudované nádraží. Moderní nádražní budova se vyjímá mezi dřevěnými domy v pozadí, na jejímž boku je velký nápis PONAZYREVO. Prosklený přízemní pavilon s čekárnou, jízdními řády, různými místnostmi, pokladnami. Prostě normální nové, pěkné nádraží. Ovšem asi padesát metrů od budovy stojí částečně zastřešená stará prkenná ohrada.

Paříž je fantastická, skvělá, úžasná, dalších přívlastků je nespočet a vůbec jsem do města ale i celé Francie zakoukaný od prvních lekcí francouzštiny kdysi dávno u profesora Maštery na gymnáziu ve Znojmě.  Ve městě nad Seinou je stále něco k objevování, něco nového, i když je to třeba stará a pro mnohé známá záležitost. Něco podobného se stalo před několika dny i nám.

„Dnes navečer si zajedeme do Lifidry. Není to daleko, tam v horách“ a mávl rukou směrem zalesněnému masivu Olympského pohoří. „Uvidíte něco, co jste asi nikdy neviděli“, řekl trochu tajemně Michalis a dodal:: “je to naše velká záhada, autobus se rozjede bez řidiče do kopce, voda teče do kopce, no uvidíte sami. Jo a nezapomeňte si sebou vzít plechovky s pivem a PET lahev s vodou. Uděláme si malý závod“.

Celou vysokohorskou silnici z Heiligenblutu ale i z opačného směru z Fuschu jsem v uplynulých létech projel několikrát, ale vždy usazený v pohodlném autobuse či autě.

Dalmatské pobřeží je přitažlivé pro suchozemské našince nejen kouzelnými zátokami s neméně kouzelnými a malebnými městečky, vesničkami a nakonec i moderními rekreačními středisky, plážemi, středomořskou atmosférou a  pohodou.  Překrásné je především přírodními krásami, bílými vápencovými horami porostlými sytě zelenou macchií  v kontrastu s modří oblohy a moře.

Z pláží, parků a hotelů přímořských lázní Crikvenica ležící na stejnojmenné Crikvenické riviéře oblasti Kvarneru v Chorvatsku je vidět, mimo malé vesnice Šilo, skalnatá a pustá část pobřeží nedalekého ostrova Krk. Se svými 409 čtverečnými kilomentry je Krk největším ostrovem v Jadranském moři. Zatím co v Crikvenici jsou na plážích a  ulicích  desetitisíce rekreantů a turistů, doslova dovolenkový blázinec po celých čtyřiadvacet hodin, protější pobřeží Krku je klidné.

Malé  černohorské městečko Sutomore  leží na pobřeží Sutomorské zátoky (Sutomorski zaliv)  asi 8 km od Baru obklopené hustými porosty typické středomořské flóry. Postupně vzniklo na místě bývalé rybářské vesnice, když se tu v sedmdesátých létech minulého století začal nesměle dostávat do popředí zájmu turistický ruch. 

Nevím, zda ještě někde na světě je klášter jménem Bitva, ale v Portugalsku takový klášter je a bezesporu patří k nejnádhernějším stavbám v zemi. Batalha znamená v portugalštině - bitva.

Makarskou riviéru tvoří úzký pobřežní pás pod úpatím masivu Biokovo táhnoucí se od městečka Makarska ležícího asi 59 km jihovýchodně od Splitu a končí asi po padesáti kilometrech za letoviskem Zaostrog. Leží tu mnoha našincům oblíbená a populární letoviska Brela, Baška Voda, Tučepi, Igrane, Živogošče, Podgora, Drvenik atd. Celou oblastí probíhá všem autoturistům důvěrně známá a v letní sezóně velmi frekventovaná Jadranská magistrála, která stoupá desítky metrů nad moře, aby se po překonání různých serpentin opět téměř dotkla mořské hladiny.